Natália Líbalová

V prvním rozhovoru s názvem:

“Co bude, až nebude covid aneb svět roku 2071” si můžete přečíst názor Natálie Líbalové, mojí manželky, matky dvou dětí, vášnivé cestovatelky a podnikatelky v jedné osobě.

Pro mě jako autora to byl velmi výživně strávený čas a těším se na další rozhovor, který proběhne vždy na jiném zajímavém místě a s jiným zajímavým člověkem. Tak se těšte ;-)!

Ahoj, jsem rád, že sis udělala čas. Koronakrize už vypadá, že se konečně blíží ke svému konci, tak se pojďme podívat do budoucna: když se řekne rok 2071, co tě napadne jako první?

Nové možnosti, jaké si možná ani neumíme představit.

Jak bude vypadat móda za 50 let?

Podle mě se vše bude vracet do módy, bude velmi populární si věci půjčovat ( nemyslím jen společenské oblečení ale úplně všechno). Jinak žádná zásadní změna nebude.

Jak bude probíhat mateřská dovolená? Změní se něco?

Bojím se, že už žádná nebude. Už teď mi ta podpora ze strany státu připadá nedostatečná – hlavně pro svobodné matky. Ale uvidíme, nebudu to přivolávat.

Nebuďme hned negativní, pověz mi: myslíš, že se v důsledku změn klimatu nějak změní naše stravovací návyky? Co budeme jíst?

Podle mě se toho moc nezmění, vždy budeme jíst to samé, ale určitě bude víc veganů a tím pádem se bude vymýšlet víc a víc náhražek masa.

Teď jsi mi pěkně nahrála na doplňující otázku, kterou jsem měl připravenou: myslíš, že jednou přestaneme jíst maso úplně?

Myslím, že ne. Bude to půl napůl.

Všechno se automatizuje, člověku ulehčuje, čím budeme jezdit?

Určitě budeme jezdit pořád auty, která budou normálně jezdit po zemi – ne létat, jak jsi si ještě nedávno myslel (smích). Akorát budou řídit sami a lidi nebudou muset vůbec nic dělat. Taky si myslím, že brzy dojde ropa a tak budou jezdit hlavně na elektřinu nebo se vymyslí nějaká jiná alternativa.

Jak a pro co budeme žít?

Už dnes jsme hodně závislí na technologiích a bude to pořád horší a horší. Spousta lidí se po těžkém dni v práci bude těšit, až si doma nasadí brýle s virtuální realitou a v té prožije cokoliv, co ho napadne.

Pro to budeme žít? Abychom si nasadili brýle a vlastně jen sledovali jakýsi uměle vytvořený svět? Není to trochu smutné?

Samozřejmě, je to smutné, ale lidé si budou chtít udělat radost. Dnes jsou to hry, televize, internet a za 50 let to bude virtuální realita.

Já doufám, že ne. To je něco, čeho bych se dožít nechtěl. Když jsme u těch… řekněme špatných věcí, myslíš, že budou viru typu Covid 19 stále častější hrozbou?

Určitě ano. Čas od času se zase nějaký nový a neznámý objeví a dá lidem zabrat.

Snad ho zvládneme stejně, jako tento. Teď trochu konkrétněji: jak myslíš, že se změní Praha?

Zvětší se. Možná až tak, že okolní menší města, jako třeba Mělník nebo Kralupy se stanou její součástí. Postaví nová metra, Déčko, Éčko…

A teď zase obecněji… nebo vlastně velmi konkrétně. Představ si, že žiješ v roce 1970 a podíváš se do přítomnosti – co pro tebe bude ten největší pokrok, jakého lidstvo za těch 50 let dosáhlo?

Je toho mnoho z každé oblasti, ale když mám vybrat jen jednu, tak řeknu internet. Bez toho si dnes nedovedeme představit život. Technologie šla hodně kupředu.

A naopak, kdybys mohla nakouknout do roku 2071, co bude ta největší bomba, která by tě tam nejvíc zaujala?

Ty brýle (smích). Ale ne, spíš si myslím, že zdravotnictví půjde kvůli boji s těmi viry hodně dopředu, takže se dočkáme i prodloužení života. Bude to fungovat třeba tak, že si lehneme do nějakého přístroje, který na nás aplikuje nějakou speciální látku a ta zajistí obnovu buněk, čímž na nějaký čas zpomalí stárnutí.

To bych si nechal líbit! A myslíš, že jednou získáme i nesmrtelnost?

To zase ne, ale určitě budeme žít i do 150 let.

A ty bys nechtěla být nesmrtelná?

Ani ne. Po nějakém čase by mě to přestalo bavit a myslím, že každého. Těch 150 let by stačilo (smích).

Tak uvidíme, třeba se toho ještě dočkáme. Co by sis přála, aby se do roku 2071 na světě změnilo k lepšímu? Jednu věc.

Teda, to musím promyslet… asi, aby se planeta konečně vzpamatovala z člověka a z toho, co tady způsobil.

Tak doufejme, že jí s tím dostatečně pomůžeme. No a moje poslední otázka zní: ty a rok 2071, kde budeš nebo kde bys chtěla být?

Za padesát let budu tady na tomhle místě dělat výroční rozhovor po padesáti letech a srovnáme v čem jsem měla pravdu a v čem ne (smích).

Ale hlavně si představuju, že budu mít domeček někde u moře a celý den se na něj budu dívat a říkat si, jak je nádherné.

Samozřejmě s mým manželem